Medailistka Vegrichtová: S Iroccou jsem začala jezdit před měsícem
Na letošním Mistrovství České republiky ve skocích jsme měli možnost vyzpovídat nadějnou jezdkyni Denisu Vegrichtovou, která se spolu s klisnou Iroccou Van stala vítězkou kategorie U25. Povídali jsme si o přípravách na mistrovství i o to tom, co je pro ni důležité při přepravě koní.
Jaké jsou pocity po dnešním závodu? Po druhém kole jste startovala ze čtvrtého místa, byla jste nervózní?
Pocity jsou skvělý. Před třetím kolem jsem nebyla nervózní. Nervozita přišla až po prohlídce, kde jsem viděla, jak parkur vypadá. Ale jak jsem skočila dvojku, trojku, tak to postupně opadlo.
Ve třetím kole se rozdělilo poměrně dost trestných bodů. Čím byl parkur tak náročný?
Třetí kolo bylo o dost techničtější, překážky byli o dost vyšší, i když se jednalo o stejný stupeň obtížnosti jako včera a asi zapůsobila i nervozita účastníků. Já sama nebývám nervózní skoro nikdy, takže si myslím, že to byla asi moje největší výhoda ve třetím kole.
Jak probíhaly přípravy na mistrovství? Byl tam nějaký rozdíl oproti přípravám na jiné poháry?
Moje přípravy na mistrovství probíhaly tak, že tuhle kobylu jsem na ježdění dostala před měsícem. Na prvních závodech, když jsme šli čistě 135, tak jsme se s majitelem Bohušem Staroskym rozhodli, že zkusíme kvalifikaci na mistrák. Další závody jsme šli 140 za chybu a tim jsme splnili kvalifikaci na U25. Takže po měsíci společného ježdění s Iroccou jsme přijeli sem.
Co máte dál v plánu?
V plánu jsou další závody za 14 dní ve Zduchovicích, kde se jede velká cena Zduchovic.
Jak Irocca zvládla převoz v přepravníku?
Irocca startovala s Kamilem Papouškem už od loňského roku, takže je zvyklá jezdit i delší trasy. Jezdila i do Šamorína na spoustu mezinárodních závodů, takže cesta s ní je naprosto bezproblémová.
Co je pro vás při jízdě důležité? Máte něco, na co si u přepravníku dáváte pozor?
Já osobně mám ráda, když koně stojí pozadu, blízko za kabinou, takže máte skvělý přehled, co se v kabině děje. Co spoustu lidí nemá rádo jsou velké žlaby v přepravníku, kam si koně mohou i stoupnout. Já osobně mám ráda, když tam ten žlab je. Sice do něj nedám spoustu žrádla, ale něco se tam nasype a pokud je kůň klidný a dobře uvázaný, tak do toho nestoupne tak často.
Obecně oceňuji, když v přepravníku jsou vědra nebo jiný prostor pro krmení, tak aby kůň během cesty mohl dostat něco za odměnu, aby to koně věděli a chodili do přepravníku rádi a né když tam vlezou do prázdného prostoru a hned je tam člověk uváže a začne tam dávat dalšího koně.
V čem převážíte sedla a uzdečky? Dáváte přednost boxům, nebo vše máte volně v sedlovně přepravníku?
Vše dávám volně do sedlovny, kde mám vše připravené na držadlech.